Flores & Komodské ostrovy 🌅

července 16, 2026

Flores & Komodské ostrovy 🌅

Noční život na Jávě byl fajn, ne že ne. Ale už jsme té zimy a nočních hiků měli plné triko, a tak jsme se těšili na plánované dva dny jen na lodi okolo Komodských ostrovů. Měl to být takový odpočinek spojený s návštěvou krásných malých ostrůvků a komodských draků, alias varanů komodských. V den příletu však přišla vyhláška od tamního ministerstva, že kvůli špatným podmínkám není možné, aby lodě pluli do oblasti Padar Island. Druhý den jsme tedy marně čekali, až nás vyzvedne (nebo nám dá alespoň přes WhatsApp vědět) naše lodní společnost. Uh!

Ale pěkně od začátku...

Pokud cestujete do oblasti Komod (což opravdu opravdu doporučujeme <3), nejčastěji poletíte s přestupem na Bali a odtud na maličké Komodo International Airport. To se nachází na ostrově Flores, který sám o sobě rozhodně stojí za návštěvu. Na Komodských ostrovech se budete pohybovat lodí, společnosti nabízejí 2-4 denní plavby po moři, které vyjíždějí buď z přístavu Labuan Bajo [badžo] na Floresu, nebo okolního Lomboku a Gili Air. Z Bali je cesta lodí příliš dlouhá, tudíž pokud plánujete ostrovy navštívit, bude potřeba přeletět.

A čím jsou tedy ostrovy tak proslulé? Naprostým unikátem je varan komodský, největší žijící ještěr na světě. Místní mu někdy přezdívají "ora", nebo komodský drak. Tento endemit dorůstá délky až 3 metrů a váží kolem 70-90 kg. Umí plavat a v mládí umí lézt po stromech (poněvadž jinak jej dospělí sežerou - ano, jedná se o kanibaly). Varani rozhodně nejsou žádné přerostlé roztomilé ještěrky, v dolní čelisti mají ukryty jedové žlázy, které snižují srážlivost krve a způsobují šok a masivní krvácení. Oběť tedy vnitřně vykrvácí a varan si pak v klidu pochutná. Jsou známy i případy, kdy zabili turisty - ale prosím vás, rangeři se opravdu snaží o zajištění maximální bezpečnosti, takže stačí jen poslouchat jejich příkazy a respektovat přírodu.

Varani se nacházejí na Padar Islandu, který je známý pro naprosto oslnivé výhledy. Zejména při východu nebo západu slunce to musí být něco. Kromě Padaru však existují i další maličké ostrůvky, kam se můžete podívat, jako třeba Rinca Island. Společnosti obvykle nabízí velmi podobné balíčky.

V květnu teprve sezóna začínala, i přesto však byly téměř všechny lodě z oficiálních lodních společností již vyprodané. Zvolili jsme tedy Komodo Tour Indonesia, kde jsme si zabookovali výlet lodí 2D1N, celkem za 8 milionů (tedy něco kolem 7-8 tisíc Kč pro 2 osoby), a těšili se na dobrodružství. Ráno nás měli v 9 vyzvednout, ale nikde nikdo. Čekali jsme akademickou čtvrthodinku, potom ještě asijskou hodinku. Pak už nám to bylo divné, tak jsme se snažili dovolat. Nikdo to nebral. Doufala jsem, že jsme nenaletěli. Po více než 2 hodinách konečně napsali, že se omlouvají, ale protože je zákaz jet na Padar Island, CELÝ výlet ruší. Nabídli, že můžeme vyjet za 2 dny... to už jsme ale samozřejmě měli být v Kuala Lumpur.

Chvíli jsme nevěděli, co máme dělat. Naše úžasná paní domácí s manželem v homestay Tarzan nám v tu chvíli ale neuvěřitelně moc pomohla! Angel, really. Snažila se dovolat na společnost a okamžitě nás urgovala, ať si necháme vrátit peníze. A že pokud odjedeme bez peněz, mohlo by se stát, že o to přijdeme. Chtěli dokonce volat turistickou policii, což mi teda přišlo trochu přehnaný, ale zároveň nás to trochu vyděsilo a dali jsme si lekci každodenního pruzení přes WhatsApp a po měsíci peníze dorazily zpět (poslali ovšem méně, protože platba probíhala přes internet). Suma sumárum, tahle společnost asi funguje, když není žádný problém... i když podle recenzí některým turistům měnila z ničeho nic plány nebo na poslední chvíli naúčtovala poplatky navíc. Prostě šmejdi.

Nebudu tady říkat, objednejte/neobjednejte si tuhle tour. Prostě vyjít to může a vyjít to nemusí. My jsme se ale nechtěli smířit s tím, že promrháme jeden celý den. Naštěstí naši domácí měli kontakty a nabízeli vlastní výlety. Sdělili nám, že to, co společnost udělala, bylo bezohledný - protože na jiné ostrovy i místa se může. Zařídili nám na druhý den alespoň jednodenní výlet lodí, kde jsme měli zažít Kanawa Island, Rinca Island, Kelor Island a Kalong Island. Paráda! S obědem v ceně výletu (i vegetariánským!) nás to stálo milion za osobu! Ve výsledku jsme na tom vydělali. A varany jsme viděli tak jako tak.

Úžasná rodina v Tarzan Homestay - krmí a starají se o psí rodinku :)

S načatým dnem jsem se rozhodli ještě prozkoumat alespoň malou část krásného ostrova Flores. Domácí nám zařídili půjčení auta od místňáka (cena 500 Kč). Žádné smlouvy, žádné podpisy, žádné kreditky. Prostě za hodinu přijel, dal nám auto, ujistil se, že to zvládneme odřídit a odjel s kámošem na motorce zpátky domů. :D Vzhledem k časovým možnostem jsme se rozhodli pro návštěvu jeskynního jezírka Rangko Cave a posléze na vyhlídku Bukit Amelia.

Rangko Cave, Flores

Rangko Cave se nacházela jen 20-30 minut od ubytování (které jsme měli asi 10-15 minut chůze od letiště). Jeskyně se nachází v nepřístupném terénu, takže jedinou možností, jak se tam dostat, je lodí. Autem nebo na skútru se dostanete do rybářské vesnice Kampung Rangko a tam už se domluvíte s rybáři na odvozu motorovou lodí. Cena se pohybuje kolem 250-300 000 IDR (podle toho, jak jste schopni smlouvat). My jsme jeli úplně sami.

Strašně se rozpršelo, ale zapůjčili nám i svoje erární deštníky. Tady jsme se setkali s "raw" indonéskou myslí. Na zpáteční cestě jsme jeli s místními dětmi - a tam jsme si nejvíce uvědomili rozdíl. Mezi tím, jak se materiálně máme v našem západním světě. Mezi tím, jak nešťastní, nespokojení přesto jsme. Mezi tím, jak dětem nenecháváme dostatek prostoru být těmi svobodnými čistými dušemi, jakými přirozeně jsou.

Loď nám zastavila u dřevěného mola a odtud to byl jen kousek pěšky do vápencové jeskyně. Před vstupem jsme museli zaplatit poplatek 50 000 IDR/os v hotovosti (o místní měně, popř. o tom, kde si výhodně vybrat peníze, se dočtete zde). Uvnitř jeskyně se nachází přírodní bazén se slanou vodou, která se filtruje přímo z moře skrz skalní praskliny. Když máte štěstí na dobré počasí, dočkáte se neuvěřitelně krásné tyrkysové barvy. Ideální doba denní návštěvy je kolem 12-15:30, kdy sluneční paprsky dopadají do jeskyně. V jeskyni se můžete vykoupat.

I když to vypadá, sami jsme tam nebyli. Rozhodně ale nebylo narváno :)

Bukit Amelia

Cesta do jeskyně a strávení času tam nám zabralo cca 2 hoďky. Proto jsme se poté přesunuli rovnou na vyhlídku Bukit Amelia, kterou nám doporučili naši domácí. Prý má být krásná, hlavně na západ slunce. My jsme tam byli o něco dřív, ale výhledy byly opravdu krásné! Zaparkovali jsme zdarma přímo u vyhlídky a šli cca 5 minut strmě do kopce. V žabkách to dáte, ale pevný boty jsou jistota.

přiblížení přístavu s loďmi :)

a touhle ukázkovou fotkou silnice se loučíme :D

Komodské ostrovy: Kanawa, Kelor, Rinca a Wainilu

Komodský národní park tvoří tři hlavní ostrovy (Rinca, Padar, Komodo) a spoust malinkých ostrůvků kolem. Proto počítejte se vstupem, který se obvykle vybírá u lodní společnosti v hotovosti ještě před nástupem na loď. Vstup (ke květnu 2026) nás vyšel na 350 000 IDR/os.

Pulau Kanawa

Druhým den jsme ráno odjížděli z přístavu Labuan Bajo na smluvenou lodní tour po ostrovech Kanawa, Kelor, Rinca a Kalong. Většina lodních tour zařazuje Kanawu buď jako první zastávku na rozehřátí, nebo jako poslední zastávku před návratem do Labuan Bajo. Ostrov leží jen asi 15 km (cca 15–20 minut rychločlunem) od přístavu, takže je skvěle dostupný.

přístav Labuan Bajo s naší loďkou (vlevo)

Už při příjezdu je ostrov rozeznatelný podle dlouhého dřevěného mola. To bylo v době naší návštěvy již uzavřené (květen 2026), nicméně to nezabránilo fotky milujícím turistkám strávit čas focením se v plavkách na zpřístupněném kousku mola. Také se zde nenachází žádný obchod (respektive zkrachovalá "budova" je zcela opuštěná), pití tedy s sebou. Nás zásobila loď vodou a soft drinky (což se běžně dělá).

Ostrov je také skvělou zastávkou pro ty, kteří mají rádi šnorchlování. Já jsem sice pod vodu nemohla (kvůli uchu - pro zajímavost viz předchozí článek o Jávě), ale Vojta chvíli šnorchloval a prozkoumával mořský svět - korály, pestrobarevné rybky. Ostrov je malinký, ale dalo se najít kousek samoty. Písek byl nádherně bílý a tak průzračnou vodu jsem snad ještě neviděla :) Chilovali jsme asi hoďku a půl a pak přejeli na další ostrov.

Pulau Kelor

Dalším maličkým ostrovem je Pular Kelor. Kouzelný a opět neobydlený ostrov. Cesta z Labuan Bajo trvá asi 30-40 minut. Tady na tom ostrově už si můžete něco pořídit - místní tu provozují bazar s tričkama, šátky, suvenýry a kokosy. K jídlu zde také něco najdete, nepočítejte ale s ničím nóbl - tady se jede zalití instantních nudlí horkou vodou.

1 kokos na Havaji = 10 kokosů v Indonésii...:)

Počítejte samozřejmě i s teplejší průzračnou tyrkysovou vodou, ve které plavou BABY SHARKS! Všude kolem nás hemžilo hned několik malých žraloků, že nebylo vůbec těžké na ně narazit. Byli jsme ani ne půl metru od nich, což je očividně vůbec nerozhodilo. Prostě si tam klidně plavali.

Ostrov je ale především známý pro extrémně krásný výhled z vrcholku kopce. Vede tam úzká cesta a svah je velmi strmý. Cesta vám však zabere jen pár minut. Na vrcholku se nám opravdu naskytl jeden z nejkrásnějších výhledů (až mi to částečně vynahradilo chybějící Padar).

koukat bych na to mohla pořád... možná nová plocha počítače? :D

Z ostrova Kelor jsme se vydali konečně za varany! Ti se nacházejí na Padaru, ale i na Rinca ostrově. A právě tam jsme zamířili. Za draky! Nejdřív jsme si ale museli dát oběd, protože v tu chvíli bylo na místě příliš mnoho lodí. Za varany totiž míří každá loď. Nakonec jsme se ale nemuseli nikde tlačit, protože se to díky 30 minutám navíc rozprostřelo.

ryba, kuře nebo tofu - to maj všude.

Pulau Rinca

Třetí ostrov v pořadí, Rinca, je proslulý parkem s varany komodskými. Varani nejsou drženi za žádnými ploty, jedná se o volný menší kus země a varani se tu volně pohybují. Šance ke spatření je tedy opravdu veliká. Pro turisty je zřízena stezka nad zemí, takže nacházíte-li se na ní, jste v bezpečí. Poté se turistů ujímají rangeři a po menších skupinách (15-20 lidí) nás provedli kouskem parku a povídali o životě varanů.

Pár zajímavostí k varanům:

✅ Varani jsou schopni spořádat až maso o hmotnosti až 80 % vlastního těla.

✅ Mláďata varanů umí lézt po stromech a dokonce na stromech pár let žijí, jinak jim hrozí, že je starší kolegové prostě sežerou.

✅ Samice jsou schopny partenogeneze - tedy rozmnožování bez samce. Prostě nakladou vajíčka, aniž by k tomu samce potřebovali. Slouží to jako taková genetická pojistka, kdyby se ocitli na neobydleném ostrově. Tímto způsobem se však mohou narodit jen samci.

✅ I přes schopnost partenogeneze platí, že jsou varani ohroženým druhem kvůli nelegálnímu lovu a ztrátě přirozeného prostředí. Odhaduje se, že jich ve volné přírodě přežívá jen něco kolem 3 500 kusů.

takhle fancy fotku vám udělají:D

K samotným varanům vás pustí na vzdálenost 5 metrů, je přísně zakázáno se k nim přibližovat blíže (jak by řekl Brumbál - pokud nechcete zemřít příšernou smrtí). K jídlu se jednomu varanovi v době naší návštěvy podařilo usmrtit opici... nebyl to hezký zvuk. Ale pořád lepší než cílené krmení živým zvířetem v zoo nebo v chovech, kde nemá oběť vůbec žádnou šanci a o jeho osudu rozhoduje člověk.

Před odchodem z turistického centra můžete navštívit ještě klimatizované centrum, kde se dočtete spoustu zajímavých informací o varanech komodských a celkově o místní flóře a fauně.

Pulau Wainilu

Poslední zastávkou dne se stal malý ostrůvek Pulau Wainilu. Tady jsme setrvali další 2 hodinky, než se setmělo - potom nás čekala cesta k nedalekému Kalong ostrovu, ze kterého každý večer za setmění přelétá obrovské množství netopýrů. Doslova nebe zahalí netopýři, představte si jeskyni v Batmanovi, i s akustikou jejich "řeči".

Na samotném ostrově však nebylo příliš mnoho, co dělat. Vody k bojkám bylo jen po kolena a ještě byla plná malých trnuch, takže bylo celkem nebezpečné se jen tak brodit vodou. Na pláž navíc jezdilo čím dál více lodí, takže se brzy zaplnila i jediná "restaurace" na ostrově s instantními nudlemi. Na předchozích ostrovech se nám zkrátka líbilo víc :) Ale - viděli jsme dvě duhy zároveň!

místní děti prostě neřeší nějaké ostny nebo trnuchy :D <3

restaurace

"turek" za dvacku

Pak už nás čekal jen návrat skrz netopýří ostrov do přístavu a cesta zpět na ubytování. Ještě jsme si ale stihli užít poslední západ slunce na moři.

Druhý den ráno nás čekal přelet do Kuala Lumpur s přestupem na Bali. Letiště v Labuan Bajo má opravdu velmi výhodnou pozici a jen pár minut chůze od něj se nachází tolik dobrého jídla! Levnější i luxusnější restaurace - za porci jsme dali 20 - 80 Kč.