To nejlepší z Ománu 🏜️
Omán měla být naše odpočinková dovolená. Rozhodovali jsme se mezi Zanzibarem, Jamajkou a právě Ománem, jenže ceny byly v lednu raketové. Jenom letenky do Ománu měly přijít na 12 tisíc/os, natož do vzdálenějších destinací. Nakonec jsme narazili na nabídku od cestovky, kde jsme platili 13 000/os, vč. letenek, ubytování a komplet stravy. Vítězem lednové dovolené se stal Omán. I když trochu jinak, než jsme byli zvyklí.
Kam a kdy se vydat
Omán nabízí v zásadě dvě možnosti, kam se vydat: severní Muscat a jižní Salalah. Okolí Muscatu je obklopené skalnatým pohořím Hajar, zatímco okolí Salalahu nabízí především dlouhé písečné pláže a palmy. Města jsou od sebe vzdálené cca 1 000 km a klima se velmi liší.
![]() |
| V době, kdy se ještě létalo nad Íránem... |
Na severu je v období naší zimy (cca listopad až březen) příjemných 25-30 °C. Je to počasí ideální na poznávání okolních hor nebo kempování v poušti. I koupání je zde příjemné, ačkoliv pro někoho může být lednové počasí na hraně (za nás pohoda, 23 stupňů, mírný větřík). V létě se naopak stává ze severu vyprahlá oblast s teplotami kolem 45 °C. Uffff.
Na jihu v období od července do září přichází letní monzum, takže zatímco zbytek Arabského poloostrova sužují děsná vedra, v Salalahu klesá teplota na 25 °C a okolní hory se proměňují v zelenou krajinu s vodopády.
Sečteno podtrženo: Pokud se chystáte do Ománu v létě, jednoznačně je vhodnější jih. Pokud v zimě, máte na výběr z obou míst, na jihu se více ohřejete, na severu však budete mít větší možnost prozkoumat okolní krásy.
Vstupní podmínky
Omán je považován za jednu z nejbezpečnějších zemí středního východu, ne-li zcela nejbezpečnější. Pro turistické pobyty v Ománu do 14 dní čeští občané vízum nepotřebují. Pokud máte však v plánu setrvat v Ománu déle, je nutné předem požádat o online vízum. Aktuální platné informace naleznete na webu MZV ČR.
Měna & ceny
Oficiální měnou země je ománský rijál (OMR). 1 OMR je přibližně 54 Kč, aktuální kurz najdete zde. 1 OMR se dále dělí na 1000 bajsů, v obchodech tak běžně najdete ceny uvedené v tomto formátu "1.500" (tedy 1 rijál a 500 bajsů).
Co se týče formátu platby, Omán je poměrně vyspělá země. V obchodech a na benzinkách běžně zaplatíte kartou. V lepších restauracích také, dokonce i na některých tržištích (např. Mutrah Souq v Muscatu). Hotovost se vám bude určitě hodit na návštěvu menších tržišť, případně do menších měst. Také v horách běžně kartu nepřijímají.
Celkově Omán patří spíš k dražším destinacím na Blízkém východě. Pokud chcete ušetřit:
✅Stravujte se v lokálních bistrech (jídlo za cca 60 - 150 Kč), nikoli v běžných restauracích (300 Kč a výš).
✅Velkou položkou bude také auto, pokud si ho chcete zapůjčit. Fungují buď běžné vyhledávače (Booking, Car rental), které mívají příznivější ceny, nebo vám jej zapůjčí v hotelu, to obvykle bývá dražší. Navíc, pokud pojedete do hor nebo na poušť, nejspíš se vám bude hodit 4x4, ceny začínají obvykle na 2500 Kč/den. Co vás ovšem potěší, je cena benzinu. Ten stojí cca 15 Kč/litr (k srpnu 2026).
✅Pokud rádi kempujete, na většině míst je to zcela legální a zdarma.
Jídlo & kultura
V tradiční ománské kuchyni najdete především maso. Prodává se v podstatě všude a na všechny možné způsoby. Národní specialitou je Shuwa, marinované jehněčí nebo kozí maso, které se tradičně připravuje v palmových listech a peče se v podzemní hliněné peci klidně až 48 hodin. Dále často uvidíte např. Majboos, pokrm složený z kořeněné rýže s kuřecím, hovězím nebo velbloudím masem.
Fotky nemám, protože maso nejím, takže tahle kultura pro mě moc není :D Za to jsem ochutnala místní halvu a byla tak skvělá, že jsem si domů dovezla asi tunu různě ochucené halvy. Halva je tradiční sladkost, kterou najdete i v ostatních okolních zemích, např. i v Řecku nebo Turecku. Obvykle se skládá ze škrobu, cukru a různých příchutí (vanilka, čokoláda, pistácie a jiné ořechy, kardamom,,..). Zejména ta pistáciová byla fakt mňamka!
Co se týče kultury, většina Ománců praktikuje umírněnou formu islámu, ibádíjismus. Obecně jsou Ománci poměrně tolerantní vůči cizincům a jiným náboženstvím, často jsou i na turisty zvědaví a nápomocní. Může se vám stát, že na vás třeba zamávají z auta nebo na vás prostě budou "civět". Není ale čeho se obávat, je to prostě jen zvědavost :)
Na druhou stranu je zde očekávání i ze strany Ománců k respektu k místním tradicím a náboženským normám. Muži si na veřejnosti vystačí s klasickým tričkem a kraťasy pod kolena. U žen by mělo oblečení na veřejnosti zakrývat ramena a kolena. Mimo mešity není nutné zakrývat vlasy šátkem. Na veřejných plážích a ve wádí se doporučuje koupání v tričku a kraťasech, nikoli v bikinách. Ty jsou povoleny pouze v soukromých rezortech.
Co vidět
V Ománu najdete spoustu nádherných míst. Protože jsme se pohybovali v okolí Muscatu, zaměříme se na severní část Ománu.
Muscat (Maskat)
Muscat je hlavní a současně největší město Ománu. Na rozdíl od okolní Dubaje nebo Abu Dhabí tu však neočekávejte moderní mrakodrapy. Muscat si zachovává svou tradiční ománskou architekturu a díky kombinaci moře a okolních hor jsou z města samotného krásné výhledy.
Mešit je samozřejmě ve městě spoustu, narazíte na ně v podstatě na každém rohu.
![]() |
Jen přes ulici od trhu se nachází promenáda Muttrah Corniche. Malebná pobřežní promenáda s výhledem na přístav a okolní domy. Po promenádě se dostanete také k pevnosti Muttrah. Tu zde postavili Portugalci během své kolonizace v 16. století. Pokud se po městě vydáte autem, najdete několik parkovacích míst právě v okolí pevnosti.
![]() |
| Vletěl mi tam racek :D <3 |
![]() |
| Kontrast bílých domů s hornatým pozadím |
![]() |
| Pevnost Muttrah |
Muscat je poměrně velké město, na úplně opačné straně pak najdete starobylou masitou pevnost Al-Rustaq, která je typická svým hliněným zbarvením. V jejím okolí se také nacházejí vyhlášené horké minerální prameny, voda má téměř 50 °C. Jen se nezapomeňte koupat zakrytí, prameny jsou veřejné a současně mají oddělenou sekci pro ženy a pro muže.
Wadi Ghul aka Grand Canyon Ománu
Kaňon Wadi Ghul se nachází v blízkosti nejvyšší hory Ománu, Jebel Shams (3 009 m.n.m.). Na samotném vrcholu se nachází vojenská základna, takže nejpřístupnější je vrchol nad okrajem propasti (2 800 m.n.m.). Kolem kaňonu vede cca 8 kilometrová trasa (tam i zpět), které se přezdívá Balcony Walk. V podstatě celou dobu jdete paralelně s kaňonem, takže samotná trasa je opravdu úchvatná a výhledy božské. Není divu, že si místo vysloužilo přezdívku "Grand Canyon východu/Ománu".
Pokud se chcete na Balkony Walk vydat, potřebujete dojet autem na do malé horské vesničky Al Khitaym. Počítejte cca se 3-4 hodinami cesty autem z hlavního města, i s cestou zpět je z toho tedy minimálně 1denní výlet. Ve vesnici Al Khitaym lze zaparkovat zdarma a vstup na trail se také neplatí (info platné k lednu 2026). Na trase pravděpodobně nebudete sami, ale současně je zatím množství lidí únosné.
![]() |
| Ve vesnici vás přivítají kozy |
Téměř ke konci cesty dojdete k dalšímu divu, a to bývalé vesnici As Sab. Vesnice byla vytesána přímo do skály a lidé zde žili až do 70. let minulého století, kdy vesnici opustili a šli za modernějším bydlením.
Samotný trek není příliš náročný, ačkoliv mírné převýšení zde je. Je také nutné počítat s tím, že je zde obvykle o 10 - 15 °C méně než např. v Muscatu. Pokud tedy plánujete přespávat v horách, počítejte s teplotami, které se mohou blížit i nule. Naopak kolem poledne se zde neschováte pod žádný strom, v podstatě celá cesta je na sluníčku, takže se můžete pěkně péct. Vodu s sebou! Hned na začátku treku se sice nachází mini kavárnička, po zbytek cesty si však nic nekoupíte.
Před absolvováním této trasy jsme se dočetli několik různých pohledů na auto s 4x4 pohonem. Někteří psali, že to není potřeba, jiní, že rozhodně ano, jinak se tam vůbec nemáme pokoušet jet. No...nakonec jsme tedy poprvé v životě zvolili auto s pohonem 4x4. Cesta v horách byla nezpevněná, kamenitá a písečná. Poslední úsek cesty sestával z prudkého kopečka, kdyby nám zapršelo (a to se v horách může stát), pravděpodobně bychom ten kopeček zpět nevyjeli. Nebo si to aspoň myslíme. Takže náš verdikt: za dobrého počasí to určitě klasické auto zvládne. Pokud by se však počasí změnilo, neriskovali bychom. Za 4x4 jsme byli nakonec rádi také z dalšího důvodu - písečných dun na Wahiba Sands.
Poušť Wahiba Sands
Poušť bylo první místo, které se mi s Ománem pojilo. Nic nemohlo být jak blízko, tak daleko od pravdy. Přestože Omán leží na Arabském poloostrově, takže velkou část země poušť samozřejmě zabírá, najdete tu i zelené oázy, čímž je Omán na rozdíl od svých sousedů velmi specifický. Pokud byste však i tak rádi zavítali do pouště, Wahiba Sands je rozhodně vhodnou volbou.
Jedná se v podstatě o 180 km táhnoucích se písečných dun od severu k jihu a 80 km od východu na západ. V poušti žije kmen Beduínů a najdete tu samozřejmě i velbloudy nebo kozy. Některé duny v poušti jsou opravdu vysoké, dosahují výšky až několik desítek metrů a navíc díky větru neustále mění svůj tvar.
My jsme se poušť vydali prozkoumat jen v rámci cesty kolem, využili jsme naše 4x4. Na poušť jsme v podstatě jen nakoukli, ale bylo to krásné. Určitě nejezděte autem bez 4x4, pravděpodobně se někde zaseknete a upřímně řečeno, blbě se řídí v písku, kterej klouže sám o sobě, když se ještě musíte vyhýbat zaseklému autu :D
Jinou možností, která je velmi lákává, je nocleh v kempu v poušti. Existuje spoustu nabídek různých cenových kategorií od obyčejných beduínských stanů po luxusní rezorty. V noci je odtud prý božský výhled na hvězdy, protože je tu minimum světelného smogu. Výlety do pouště mimo jiné nabízí i různí čeští průvodci žijící v Ománu (obvykle je najdete ve skupinách na sociálních sítích Češi v Ománu apod.).
Na poušť je ideální se vydat v období od října do března, kdy tam panují snesitelné teploty 25-30 °C. Přes léto tam bývá až přes 45 °C. V noci se však poušť výrazně ochladí, takže myslete i na něco teplého, co si můžete případně obléct.
Wádi
Wádi je štěrkové koryto řeky, které se nachází v suchých a pouštních oblastech a je lemované skalami a palmami. Při náhlých deštích z hor přitom může být během několika minut koryto zaplaveno vodou. V hlubokých skalních tůních se naopak voda drží celoročně. A právě kombinace skal, palem a tyrkysové vody láká turisty do wádi.
Existuje několik různých možností, která wádi navštívit. Jedno z nejznámějších, ale současně také nejvíce vytíženějších a přelidněných, je Wádi Bání Khalid. Právě jeho snadná dostupnost z něj činí terč pro masy turistů. Prostě sem dojedete, necháte tu auto a máte relax pod palmami. Jeho výhodou je, že se nachází jen kousek od pouště Wahiba.
Jinou možností je Wádi Shab, které se nachází v blízkosti pobřeží. Abyste se dostali do skalní tůně, je třeba ujít část cesty pěšky a plavat mezi skalními stěnami, dokud se nedostanete do skryté jeskyně s vodopádem. Fungují zde i guidi, pokud máte z cesty obavy.
V těsné blízkosti Wádi Shab se nachází velmi malebné Wádi Tiwi. Na rozdíl od Shab se lze do Tiwi lépe dostat autem, ačkoliv cesta je nezpevněná a klasickým autem budete riskovat uvíznutí ve štěrku. Čím hlouběji se do kaňonu dostanete, tím zelenější scenérii uvidíte.
Tak a jsme na konci, wádim se s Ománem loučíme. Omán je země, která má rozhodně co nabídnout v kterékoli roční době. Účel naší cesty jsme splnili a odjížděli odpočatí, fakt jsme to nepřepálili... alespoň na chvíli, než jsme dokončili přípravy na naši další cestu, tentokrát na Havaj <3


































Komentáře
Okomentovat