Dokonalý roadtrip v okolí Lichtenštejnska 🏞️

listopad 2025

Listopad nám nabídl pondělní státní svátek, takže bylo jasné, že někam vyrazíme, aniž bychom "utratili" jediný den z naší dovolené. Taky jsem si řekli, že je na čase vzít na cestu i našeho čtyřnohého parťáka a vyzkoušet, jak na cestu zareaguje. 

Původním plánem měla být Lichtenštejnská soutěska...jasně pojedeme do Lichtenštejnska! Tam jsme ještě nebyli. Jenže Lichtenštejnská soutěska nebyla v listopadu otevřená. A ještě k tomu neleží v Lichtenštejnsku, ale v Rakousku. Nevadí :D Postupně se nám totiž krystalizoval plán, ze kterého vznikl naprosto boží roadtrip! 

Náš prodloužený listopadový víkend měl nakonec podobu takovéhoto itineráře:

Den 1: Rothenburg ob der Tauber, Kostnice, Rýnské vodopády, Zurich (ubytování)

Den 2: jezero Wallensee, Lichtenštejnsko, Rorschach 

Den 3: Memmingen

První den byl hodně nabitý, vyjížděli jsme brzy ráno a cestu jsme plánovali tak, abychom co 2-3 hodiny mohli zastavit a Buckyho vyvenčit. Cesta přes německé dálnice je většinou pohodová, takže to šlo dobře. S čím je potřeba při plánování listopadového evropského roadtripu počítat, je samozřejmě čas, kdy se stmívá. V polovině listopadu je to kolem 16:20, oproti létu je tak čas na poznávání zkrácen klidně až o 5-6 hodin.

Rothenburg ob der Tauber

První zastávkou se stalo jedno z nejkrásnějších německých měst, Rothenburg ob der Tauber. Město obklopují zachovalé středověké hradby s věžemi a branami a vy se podél hradeb můžete projít kolem dokola celého historického centra. Pokud jste autem, zaparkovat musíte ještě před hradbami, cca 1-2 km od hradeb lze najít placená i neplacená parkoviště. 

Samotné historické centrum uvnitř hradeb si úplně v pohodě obejdete pěšky. Je úplně jedno, kam se vydáte, protože každá ulička je nádherná. Za nejfotogeničtější uličku je však považována Plönlein, ale krásných najdete spoustu. Městečko je prostě tak úchvatné, že inspirovalo dokonce několik filmových tvůrců ke svým filmům - například je uvedeno jako filmová lokace v Harry Potter a relikvie smrti, kde vyskakuje mladý Grindenwald z okna (a ano to okno a část domu je ta lokace:D). 

Neupravená neinstagramová verze Plönelin:D

Úplně jiná random pěkná ulička :)

Rothenburg ob der Tauber je město s celoročním vibem Vánoc. V každém ročním období tu najdete velký obchod a muzeum s tradičními německými vánočními ozdobami a dekoracemi. 

A pokud budete chtít ochutnat něco místního - ve vitrínách na vás budou pokukovat obrovské německé knedlíkové koule. Říká se jim "schneeballen" - doslova tedy sněhové koule - a jsou připraveny z odpalovaného těsta, usmažené a obalené v cukru, oříškách nebo čokoládě. Výběr je obrovský! 

Rothenburg ob der Tauber je opravdu nádherné městečko. V polovině listopadu mělo své kouzlo díky ponurejší deštivé atmosféře, blížícím se Vánocům a zároveň ještě pořád i minimu lidí. Zároveň nebylo "mrtvé", obchody a podniky zůstávaly otevřené. V sezónních dnech je ale město samozřejmě zaplněnější turisty, tak je třeba s tím počítat :)

Kostnice (Konstanz)

Kostnice vám nejspíš bude povědomá z našich českých dějin. Pro Čechy je to významné místo, protože právě zde se konal tzv. Kostnický koncil a byl zde upálen r. 1415 Jan Hus (díky němuž si mimochodem každý rok připomínáme státní svátek 6. 7. a vděčíme mu tak za další den volna :)). 

Kostnice leží na jihu Německa, město však protínají hranice se Švýcarskem. Je obklopená nádherným Bodamským jezerem a při dobré viditelnosti v pozadí můžete vidět i rýsující se Alpy. Bodamské jezero je oblíbené jak v létě na koupání, tak v ostatních ročních obdobích. Podél jezera vedou cyklostezky a promenády. Zaparkovali jsme zdarma pár ulic přímo od jezera a došli cca kilometrovou trasu k přístavu.

V přístavu to žije! Najdete tam stánky s občerstvením a promenádu k molu, na kterém se tyčí socha Imperia. Betonová socha je vysoká 9 metrů a znázorňuje kurtizánu držící na dlaních nahého papeže a císaře. Vznikla v roce 1993 jako satira na korupci a moc během Kostnického koncilu.

Za Buckym se tyčí Imperia

Pokud máte čas, můžete se projet i na nedaleký ostrov Mainau, který je pokrytý květinami. Čechy bude také nejspíš zajímat vzpomínka spjatá s Mistrem Janem Husem. 

📌Husův dům (Hus-Haus) - hrázděný dům poblíž městské brány Schnetzthor, kde Jan Hus po svém příjezdu bydlel. Dnes je zde muzeum věnované jeho životu s expozicí v češtině :)

Zdroj: https://www.bodenseewest.eu/attraktion/hus-haus-konstanz-c84d6b3fec

📌Husův kámen - velký balvan s pamětní deskou na místě, kde stála hranice, na níž byl Jan Hus a  Jeroným Pražský upáleni.

Kostnice a okolí Bodamského jezera je úchvatné místo, kde by se dalo strávit klidně několik dní/týdnů. Cesta ze západních Čech trvá cca 5-6 hodin autem, tedy relativně blízko naší české kotlinky. My jsme se po prohlídce města přesunuli cca o 50 km od Kostnice na další krásnou zastávku.

Rýnské vodopády

V blízkosti německých hranic, u města Schaffhausen ve Švýcarsku se nacházejí největší vodopády v Evropě. Na výšku mají 23 m a do šířky až 150 m. V letních měsících, když taje sníh v Alpách, mají průtok až neuvěřitelných 600 000 litrů vody. V tomto období se také můžete projet lodí až k prostředku vodopádů, kde můžete po schodech vylézt do vytesané skály, takže vodopád máte skutečně na dosah. Na podzim však lodě přestávají jezdit (sezóna je cca od dubna do konce října). I tak si však můžete vybrat ze dvou vyhlídkových míst, odkud vodopády vidět:

📌jižní břeh - zámek Laufen - výtahem se dostanete na stezku s vyhlídkovými plošinami, vstup do zámku a parkování se platí zvlášť (k listopadu 2026 je to 5 CHF vstup, 5 CHF parkovné za hodinu, každá další potom za 2 CHF)

📌severní břeh - odtud se naskýtá klasický panoramatický pohled na celé vodopády a odplouvají odtud vyhlídkové lodě, vstup je zdarma.

My jsme si vzhledem k přítomnosti našeho čtyřnohého parťáka zvolili severní břeh, auto jsme zaparkovali nedaleko vodopádů (asi 1 km) zdarma. Pěší cestou jsme se pak dostali na vyhlídkové místo. Cesta vede dolů až k přístavu, kde jsou zakotveny lodě. V listopadu už však lodě nejezdí. 

Vpravo dole je vidět přístav, ze kterého v teplých měsících vyplouvají lodě

V zimě je sice průtok o něco menší, ale pořád masivní

Zurich - Haus Hiltl

Do hlavního města Švýcarska jsme dorazili už za tmy. Do Zurichu jsme se ale cíleně vydali za jídlem. Nachází se tam totiž nejstarší vegetariánská restaurace na světě, která byla založena v roce 1898 a od té doby nepřetržitě funguje. Udělali jsme si tedy rezervaci do původní pobočky (dnes je v Zurichu několik poboček Hiltlu) a těšili se na gastro zážitek. 

Buckyho jsme samozřejmě vzali s sebou - restaurace vypadá dnes velmi moderně, až jsme se tam po celém dni chození a se psem po boku cítili lehce nepatřičně. Ale obsluha byla velmi milá a Bucky dostal ihned misku s vodou :)

Restaurace je rozdělená do dvou pater - ve spodním patře se nachází bufet, můžete si buď zakoupit "all you can eat", nebo si nabrat na talíř, co chcete a zaplatit za váhu. Pokud vám nevyhovuje ani jedna varianta, mají ještě menu à la carte. V horním patře jsou krásně upravené stoly s obsluhou. 

Můžete si všimnout diskokoule - o víkendu večer se podnik mění v klub

Zajímavostí je, že se podnik původně jmenoval Vegetarierheim. Na počátku 20. století podnik převzal Ambrosius Hiltl, kterému přechod na vegetariánskou stravu pomohl vyléčit těžkou artritidu. Rodina Hiltl vede podnik dodnes, konkrétně již 4. generace. V nabídce najdete vegetariánská a veganská jídla. 

Tak a teď už dobrou :)

Wallensee

Druhý den jsme se plni sil vydali dopoledne na výlet ke švýcarskému jezero Wallensee. Jezero má tmavě modrou barvu a je obklopené skálami. V blízkosti jezera se také nacházejí vodopády Seerenbachfälle, tři kaskádovité vodopády nad sebou, které jsou snadným a dosažitelným turistickým cílem. 

Pokud se vydáte autem, můžete se zastavit v městečku Weesen, které má hezký přístav u jezera. Odtud se můžete vydat pěšky na cca 9km okruh do městečka Betlisu se zříceninou. Jinou variantou je do Betlisu přejet autem. Projíždí se tunelem, který je pouze jednosměrný, takže před tunelem jsou cca 20-30minutové semaforové intervaly. My jsme se tedy rozhodli pro kompromis, přiblížit se k tunelu, kde se nachází placené parkoviště a projít tunelem "po svých". Tunel je běžně průchozí i pro pěší, navíc z něj máte skvělé výhledy na jezero. 

V Betlisu jsme zamířili ke zřícenině, od které již cesta začala jen stoupat. Následoval asi 30 minutový výstup k vodopádům. Po cestě jsme potkali také osadu s alpakami, což bylo pěkné zpestření. U vodopádů se stezka postupně zužovala, ale davy turistů sem opravdu nemíří, takže s těmi několika dalšími lidmi jsme se v pohodě vyhnuli. Vodopády jsou celkem tři - prostřední měří přes 300 metrů a patří k nejvyšším volným vodopádům Švýcarska. 

Pokud chcete v cestě pokračovat, můžete se vydat až do malé vesničky Quinten. Tam se nedá dostat jinak než pěšourem nebo lodí, protože tam nevedou žádné silnice. V sezónním období, kdy plují po jezeru lodě, si můžete cestu ulehčit. 

My jsme se vraceli k autu, protože nás čekala návštěva nové další země - Lichtenštejnska. 

Lichtenštejnsko 

Lichtenštejnské knížectví je 4. nejmenším státem Evropy, žije zde přibližně 41 000 a rozloha se podobá velikosti Plzně! Dá se na pohodu zvládnout za jediný den. Hlavním městem Lichtenštejnska je Vaduz, ve kterém se nachází také stejnojmenný hrad, který slouží jako oficiální sídlo knížecí rodiny. Přestože je Lichtenštejnsko malé, připravte se na chození. Hrady jsou totiž na kopcích, takže si trochu máknete.

Začneme tedy Vaduzem. Zaparkovat můžete v blízkosti centra, kde se nachází zpoplatněné parkoviště. O víkendech je však většina parkovišť zdarma, což je výhoda "prodloužených víkendů" :) Měli jsme také štěstí na zimní atmosféru, velkou část centra Vaduzu tak pokrývalo obrovské veřejné kluziště a všude voněl svařák. Centrum Vaduzu je zajímavé už samo o sobě, kromě moderních soch se zde nachází i několik muzeí, pokud by vás lákala jejich návštěva. 

Zajímavá je i architektura. Například Nová budova parlamentu, ve které sídlí zemský sněm. 

Dominantou města je však středověký hrad Vaduz, který se tyčí 120 metrů nad městem. Vzhledem k tomu, že je hrad stále obývaný knížecí rodinou, do interiéru se jen tak nedostanete. Ale zvenku je hrad nádherný, zejména i díky kulise v podobě Alp. 

Další zastávkou po cestě může být středověký hrad Gutenberg. Je na něj nádherný pohled už z dálky, protože se tyčí na pahorku 70 m vysoko. Samotné místo hradu má samo o sobě historické kouzlo. Na kopci, na kterém je hrad postaven, byly nalezeny pozůstatky z neolitu. Interiér hradu není veřejnosti běžně přístupný, můžete však zajít na nádvoří.

Ačkoliv je Lichtenštejnsko malá země, má své vlastní horské středisko Malbun. V zimě můžete využít středisko jako základnu pro zimní sporty, v létě naopak jako základnu pro turistické trasy hřebenovkami. 

Pokud chcete ušetřit, pokuste se strávit v Lichtenštejnsku pouze den, na noc si vyberte ubytování mimo. I mimo sezónu jsme se nestačili divit cenám ubytování za jednu noc...

Rorschach

Večer nás cesta zavedla ještě do města, které jsem ze své profese zkrátka nemohla vynechat... jen ty tabule jsem nevzala s sebou. I když jsem si tam jela jen pro fotku názvu města, ukázalo se, že minimálně promenáda a lokální podniky města Rorschach jsou úchvatné. 

Memmingen

Poslední den nás čekal návrat domů. Abychom si dlouhou cestu něčím kratším "rozbili", rozhodli jsme se pro návštěvu bavorského městečka, Memmingen. Město má zachovalé hradby a romantickou atmosféru díky barevným domům. Mimochodem Memmingen je skvělou základnou pro výlety po okolí (jezera, zámek Neuschwainstein). 

I přes déšť a neinstagramovou úpravu je to pěkné, ne?

Vzhledem k dešti a faktu, že jsme si deštníky a psí pláštěnku nechali v zaparkovaném autě, jsme se rozhodli pro návrat zpět. Město je ale kouzelné, s vůní pekárenských německých výrobků a s romantickými uličkami, které přes déšť nešly dost dobře fotograficky zachytit. 

Roadtrip hodnotíme skvěle!